|
Spolek pro ochranu kulturních a historických památek Českobrodska
Spolek pro ochranu kulturních a
historických památek Českobrodska byl založen, konstituován
a registrován v roce 1993 jako samostatná právnická osoba se
sídlem v Českém Brodě, Nám. Arnošta z Pardubic čp. 1. Článek
1 stanov spolku celkem jasně a srozumitelně definuje cíle Původní představa pravidelného scházení se s celou členskou základnou, zpestřování schůzí či setkávání s pravidelnými přednáškami odborníků se v průběhu času posunula do obecnější roviny, kde tato činnost je považována za doplňkovou. Hlavní "nápor" pozornosti byl pak soustřeďován na činnost při zachování a obnově památek a na publicistickou činnost. Hlavně první činnost zabírala v uplynulých letech nejvíce "spolkového času". Někdy v roce 1995 byla ustanovena rozhodnutím Městské rady Pracovní skupina na záchranu památek, která byla tvořena převážně členy spolku spolu s pracovníkem stavebního odboru. Tato skupina se podílela a podílí na obnově kulturních památek ve městě. Povětšině to znamená vytipování určité památky (chráněné státem i nechráněné), prosazení její obnovy včetně dlouhých a složitých jednání s odpovědnými institucemi či pracovníky z města, okresu a posléze i ministerstva kultury. Na každou obnovu jsou potřeba peníze, o tom není sporu, a v případě obnovy historických památek či uměleckých děl jde o opravdu velké peníze. Spolek tedy sleduje různé vládní programy na obnovu památek a podle možností města, který je spolufinancuje podle přesně daných pravidel, se snaží je uvádět v život. Zde je poctivé uvést i iniciativu bývalého tajemníka městského úřadu, který inicioval založení finančního fondu na opravu památek v městském rozpočtu, který by byl tvořen zhruba 20% příjmu z prodeje nemovitého majetku města. Jistě dobře míněná snaha se posléze rozplynula v tom, že život přinesl jiné, podle mínění vedení důležitější, stavební akce, které "spolykaly" největší část fondu. To spolek uznal, ale přesto se daří do rozpočtu města vnášet požadavky na podíl, který je nutný pro obnovu památek na základě ministerských dotací. Co konkrétního se tedy podařilo. Obnova památek v Českém Brodě po roce 1989 začala opravou děkanského kostela sv. Gotharda. Zde se sice spolek ještě přímo nepodílel, ale v pozdějších fázích obnovy, hlavně interiéru, své slovo řekl. Podobně tomu bylo i s věží (zvonicí). Oba objekty jsou v majetku katolické církve a protože tvoří dominantu historického středu města, byla jim po právu dána priorita. Téměř současně začala obnova další zapsané kulturní památky a to sousoší sv. Rodiny na Náměstí Arnošta z Pardubic. Práce byly svěřeny akademickému sochaři, který navrhl zhotovení přesné kopie a restauraci originálu tak, aby bylo zjevné, které části jsou opraveny a umístění originálu v místním muzeu. Tak se i stalo. Obnova sousoší není dokončena, zbývá oprava a úprava okolí, kde chybí sloupkové a řetězové oplocení objektu a doplnění sousoší o postavičku malého andělíčka a dobové lucerny. Téměř současně byla započata obnova historického podzemí ve městě a to v části pod čp. 1. Protože v té době nebyla budova čp. 1 zapsána jako kulturní památka, práce byly financovány městem a dobrovolnou prací mnoha nadšenců. O tom jsme již v ČBZ mnohokráte psali. Spolek zažádal spolu s městem, jako majitelem, ministerstvo kultury o zapsání domu čp. 1 jako kulturní památky. Tento statut byl budově udělen a tak mohly začít záchranné a restaurační práce s finanční podporou ministerstva kultury. Začalo to opět statikou budovy, rekonstrukcí střešních konstrukcí a vlastního střešního pláště. Byla přistavěna část, kterou se dnes vchází do podzemí, v ní zbudováno sociální zázemí, vytápění, podlahy. V roce 1998 obnova budovy pokračovala regenerací interiéru chodeb a schodiště a rekonstrukcí bývalého městského vězení - "šatlavy". Rok 1998 byl uzavřen komplexní obnovou fasádního pláště včetně klempířských a kamenických prací a závěrečným nástřikem novým barevným odstínem. V roce 1996 a 1997 jsme pozornost věnovali zbytkům středověkého opevnění města včetně kouřimského předbraní. Toto předbraní bylo restaurováno v celkem vyhovující kvalitě. To už dnes skoro neplatí a vzhled této památky, "upravené vděčnými občany" zůstává krásný už jenom na fotografii. Ne tak jednoznačně je možno hovořit o výsledku práce na hradbách. Spolek se především zasadil o "neprosazení" jen ekonomicky orientované myšlenky zastavění okolí hradeb komplexem čerpací stanice pohonných hmot, což způsobilo velkou nevoli u tehdejšího vedení města. Nicméně jsme dosáhli podporu u většiny památkářů a benzinka se nestavěla. Samotné stavební provedení bylo členy spolku neustále kritizováno, byla vyvolána řada jednání se zhotovitelem, ale výsledek není dobrý. Město bude celou záležitost reklamovat. Navíc je záležitost obnovy fortifikace komplikována majetkovými záležitosti - hradby a jejich okolí za nimi jsou soukromým majetkem. Z toho plynou pochopitelně určitá omezení. Pro členy spolku byly a jsou hradby "černou můrou" činnosti s malým výhledem na pronikavé zlepšení a s "velkým výhledem" na jakousi bezmocnost pro další postup. V současné době má spolek rozpracovánu žádost na prohlášení dalšího objektu kulturní památkou v majetku města a to je dům čp. 12 na Nám. Arnošta z Pardubic s freskovým obrazem sv. Gotharda. Tento obraz byl v roce 1997 restaurován za částečného přispění soukromého sponzora. Budova vlastní je v podobném stavu jako mnoho jiných, tzn. porušená statika, necitlivé zásahy v interiéru i exteriéru budovy ap. Je však natolik typická, že stojí za komplexní obnovu už proto, že je podzemím přímo spojena s čp. 1 a tvoří tak přirozenou trasu pro prohlídku. Jak dále v této oblasti? Samozřejmě je ve městě stále dost objektů, které by bylo možné regenerovat a které si to nepochybně zaslouží. Některé nejsou v majetku města, jsou buď v majetku okresu nebo soukromém. Zde bude spolek dále vyvíjet činnost, vedoucí k vytvoření podmínek pro výběr a financování. V ostatních "nedokončených" záležitostech budeme pokračovat. Limitním předpokladem úspěchu jsou nepochybně peníze a tak budeme sledovat všechny dostupné "metody" pro jejich získání. Publicistická činnost spolku a její preferování vychází z předpokladu, že občan, zájemce o historii "svého" města či regionu, který není profesionál v tomto oboru, by měl mít možnost seznámit se s historickými zajímavostmi či fakty populárnější formou, než jaká je nabízena odbornými publikacemi. Spolek vydal zatím ve dvou řadách některé publikace drobnějšího charakteru. Jde o velkou a malou řadu Minulost Českobrodska, kde zájemcům předkládáme povídání o bitvě o Český Brod 27. května 1434, povídání o Prokopu Velikém a bitvě u Lipan a studii o českobrodském pivovarnictví v předbělohorské době. V malé řadě se čtenáři poučí o českobrodských privilegiích císaře Zikmunda, o počátcích archeologických výzkumů v Českém Brodě, o českobrodském podzemí a historii liblické vysílací rozhlasové stanici nebo o životě kapitána Karla Pavlíka hrdiny protifašistického odboje, rodáka z Hradových Střímelic. Jsou připraveny další tituly. Členové spolku publikují i v Českobrodském zpravodaji. Významný počinem spolku je realizace první videokazety, kterou vydal s finanční podporou města v roce 1997 a která se ve svém prvním díle zabývá historií i současností města. Byla vydána ve třech jazykových verzích. Zatím posledním projektem, který spolek zrealizoval, je převedení největší soukromé sbírky starých českobrodských pohlednic do elektronické podoby a příprava jejich vydání na CD-ROM disku. Do videopůjčovny MKIC je připravena prezentace nejlepších z nich a v galerii "Šatlava" je instalována stálá výstavka jejich nejlepší barevných reprodukcí. Z ostatních aktivit vyjmenujme ještě různá jednání, směřující k propojení některých jiných kulturně historických subjektů ve městě a spolupráce s nimi. Spolek inicioval a organizoval či spoluorganizoval některé regionální slavnosti, například setkávání u lipanské mohyly v den výročí bitvy, spolupracoval na realizaci místních oslav 560. výročí povýšení města na svobodné královské město v roce 1997, středověké trhy ap. Ze všech těchto akcí jsou pořizovány fotografie a videozáznamy. Pětiletá existence spolku a jeho výše popsaná činnost sama naznačuje jak dále. Pokračovat a rozvíjet. To je hlavní. Zlepšit propagaci spolku a především města, účast na vyšších fórech regionálních akcí, zlepšit vnitřní strukturu spolku a vtáhnout "do děje" více zájemců z mladší generace. Je to moc nebo málo? Kdož ví, ale jedno je dnes již jisté - existence spolku má své opodstatnění, je a musí být významným pojítkem mezi obyvateli a vyššími institucemi k rozvíjení propagace a záchrany významného národního kulturního dědictví regionu, kterým prošly dějiny s takovým důrazem, že zvuk jejich kroků slyšíme na většině míst ještě dnes... Spolková činnost je v posledních letech utlumena, i když spolek oficiálně stále existuje. K jeho obnovení zřejmě chybí to správné nadšení pro „své“ město, které se čas od času probouzí… Lze si jenom přát, aby to bylo co nejdříve. Památky, kterých není v našem městě příliš mnoho, chátrají a také mizí zdravý patriotismus, nahrazovaný komercí, privatizací a všemi ostatními „vymoženostmi“ této doby.
Miroslava
a Karel Bočkovi, Spolek
pro ochranu kulturních a historických památek Českobrodska
|
||
