|
Pomník Prokopa Velikého v
Českém Brodě Nové ilustrované listy přinesly dne 30. dubna 1910 krátkou zprávu, že "…dne 17. července konati se bude v Českém Brodě společně s oslavou 40letí Sokola odhalení pomníku Prokopa Holého". Tak se i stalo, i když odhalení pomníku se uskutečnilo již 3. července roku 1910, jak nám dokládá slavnostní zápis v Pamětní knize královského města Českého Brodu. O té doby tvoří toto velkolepé sochařské dílo nepřehlédnutelný monument našeho města… Český Brod je nesporně prvním českým městem, zdobeným sochou Prokopa Velikého. Secesní pomník představuje táborského hejtmana v kritickém okamžiku bitvy u Lipan 30. května 1434 a v době svého vzniku i dlouhá desetiletí po ní symbolizuje lipanskou národní porážku. Toto nelehké údobí konce husitského hnutí a jeho porážku hodnotí někdejší i současní dějepisci a politici různě – od absolutní tragédie českého národa, důkaz jeho nesvornosti až k odvážnějším úvahám o počátcích prosperity v českých zemích. Nechme však úvahy na nich a podívejme se raději stručně na historická fakta vzniku pomníku, od jehož odhalení uplynulo letos v červenci již předlouhých 95 let. Autorem díla je mladý pražský akademický sochař Karel Opatrný. Podle jeho modelu provedli pomník bratři Ducháčkové z Podhorního Újezda u Hořic. Samozřejmě, že z hořického pískovce, výborného materiálu sochařského. Ostatní kamenické práce na pomníku jsou dílem firmy Jan Novotný, také z Podhorního Újezda u Hořic. Konečné provedení pomníku je působivé především svou mohutností, v základně svého podstavce měří 7,75 m × 6,50 m a je vysoký 6,5 m. Náklad na jeho vybudování činil v té době cca 20 tisíc korun. Hradilo jej samo tehdejší Českobrodsko, prý i z toho důvodu, že na půdě Českobrodska tento slavný husitský vojevůdce skonal. Pomník byl postaven na nynějším Husově náměstí na místě bývalé městské kašny, jak dokládají četné dobové pohlednice z konce 19. a počátku 20. století. Popišme si stručně celý monument, jak se jeví dnešním návštěvníkům našeho města. Prokop Veliký stojí na stylizovaném návrší zády k dnešní českobrodské radnici, v ruce třímá husitský palcát a jeho pohled směřuje k Lipanům, obci asi 7 km jihovýchodně od Českého Brodu. Za ním pak jsou symboly válečnického "vybavení" té doby. Podstavec pomníku v sobě ukrývá schránky s prstí z vítězných bojišť českých legionářů v první světové válce u Zborova, Doss Alto a Vouziers. Druhou světovou válku připomíná prsť z koncentračního tábora v Osvětimi, dále pak z Lidic a z bojiště na Dukle. Na stejné straně podstavce je pamětní deska obětem fašismu, která byly do podstavce umístěna a odhalena v roce 1975. Nesmíme zapomenout na verše provedené vyzlacením na soklu pomníku, které jsou v současné době již poněkud zašlé a vyžadovaly by obnovu: "Kde ztratil národ Prokopova věku svá vojska lidová, své svobody, potomstvo mdlé čekajíc obrody památník tento postavilo z vděku." Základní kámen byl slavnostně položen 31. května 1908 za velké účasti lidí. Hlavní projev přednesl tehdy mladočeský poslanec Josef Anýž a svým obsahem byl mimo jiné namířen i proti Vídni, aristokracii a německéhu živlu. Historik Ladislav Jouza ve svém článku z roku 2002 uvádí i drobnou citaci z jeho projevu, kterou si dovolujeme přetisknout a ze které jasně vyzařuje rozladěnost nad stavem, kdy, cituji: "…tehdejší české politické strany vedly ostré vzájemné boje a mladočeši jen těžce obhajovali své pozice." Josef Anýř tehdy řekl: "Nechceme-li žíti jako národ helotů, pak musíme k tomu působit, aby takový den, jakým byl dnešní – kdy si připomínáme nejen slávu Svých předků, nýbrž i chyby, vady a nedostatky jejich – vedle pocitů radostných nad hrdinstvím jejich, budil v nás i vzpomínku tesknou a výstražnou, k jakým koncům vede nesjednocenost ve velikých, o život národa jdoucích otázkách." Slavnost odhalení pomníku Prokopa Velikého se konala, jak bylo v úvodu uvedeno, 2. až 3. července 1910. V té době byl starostou města významný občan Viktor Weidenhoffer. Na slavnosti se sešlo odhadem deset až patnáct tisíc návštěvníků. V pamětním zápise z onoho dne najdeme podpisy celé řady osobností a představitelů okolních měst a obcí, starostů, radních, ale i obyčejných úředníků. Jmenujme například starostu města Čelákovic J. Čurdu, městského radního z Kutné Hory F. Doskočila, Václava Smetanu za Říčany, Jana Svobodu z Kouřimi, Hynka Černého, náměstka okresního starosty za okres Žižkov, náměstka starosty za královské věnné město Mělník, či vícečlennou delegaci za Královské hlavní město Prahu, ale i představitele některých spolků a společností. Podobně jako pomník Lipanská mohyla na hoře Lipské, připomínající onu slavnou bitvu, tak i pomník Prokopa Velikého v Českém Brodě sloužil a jistě i nadále bude, jako významná kulisa a memento pro shromažďování obyvatel. Ať už je to "pouhé" položení kytic, věnců či věnce na podstavec při různých výročích nebo místo ke shromáždění lidí právě v dobách slavnostních a dobrých, zlých nebo i nejhorších. Važme si tohoto díla minulosti, pečujme o něj a nedopusťme jeho devastaci. Je to poselství z minulosti nám i budoucím, které je vyjádřeno i v úryvku citace z Našich Hlasů z doby po odhalení pomníku: "... pomník Prokopův bude teploměrem, jímž měřiti se bude obyvatelstva tohoto kraje láska k ideám a ideálům, za něž krváceli Táboři se Sirotky a pro něž podnes ledakdes trpí odvislejší lidé ústrky." Karel Boček Prameny
|
||