|
Vstupné do podzemí Podzemí je
přístupné v pracovní dny pondělí – pátek 8.00 – 16.00 hodin. Jednotné vstupné je 20 Kč (děti do 6 let, důchodci nad 70 let a průkazy ZTP vstup zdarma) |
||
| MINULOST ČESKOBRODSKA
malá řada
historických a vlastivědných regionálních publikací Vydává Spolek pro ochranu kulturních a historických památek Českobrodska a Městské kulturní a informační centrum Český Brod Miroslava a Karel Bočkovi
Pod Českým Brodem chodbový systém nepochybně existuje. Jeho stavební stav je s největší pravděpodobností povětšině špatný, chodby budou zavalené, nebo uměle zasypané a dá se očekávat, že do některých úseků již pronikla spodní voda (jsme přece "brod"). O existenci a rozložení českobrodských podzemních chodeb samozřejmě existují i již zmíněné dohady, legendy a pověsti. Jsou oživovány stále i přes mnohá vyvrácení se objevují znovu a znovu – je to tajemné a to přitahuje, láká. Logické argumenty nejsou nic platné. Tak tomu bylo, je a asi i bude… Prolog Psal se rok 1970, byl podzim a již druhým rokem jsme si zvykali, že jsou u nás "národní hosté" a začínala topná sezóna. V budově čp. 1 na Náměstí Budovatelů – dnes Náměstí Arnošta z Pardubic, sídlila a dosud sídlí městská knihovna a Městské kulturní a společenské středisko tzv. "osvěta", se topilo ještě lokálně, a jednoduše řečeno – nebylo v té těžké době uhlí nazbyt. Byli jsme tehdy mladí, plni elánu a vadilo nám, že místo uhlí byl přinášen ke kamnům mour, který v kamnech, jak jinak, čoudil, bouchal a zrovna také příliš nevoněl. Takže se zbytky uhlí a mouru prohazovaly stavební prohazovačkou. Uhlí nevezli a tak i hromada uhelného mouru se začala tenčit. V hlavní stěně budovy směrem k průběžné komunikaci se objevila část zazděného dveřního kamenného pískovcového portálu, který lákal. Přizvali jsme do sklepa snad každého, koho jsme sehnali. Především Rudolfa Petráně, tehdy ředitele "osvěty", a ten pravil: "…že to je asi vchod do podzemních chodeb, ale, bude to záhada, ani Miškovský o tom, pokud vím, nepsal". Nikdo nic nevěděl, pouze dohady a fantazie. Za nějakou dobu probíhala v domě celková rekonstrukce elektroinstalace. Nebyl žádný problém přesvědčit elektrikáře k vybourání otvoru, kterým bychom se protáhli a k přinesení dlouhých "prodlužáků" a baterek a už jsme lezli. Ukázalo se, že Petráň měl zřejmě pravdu, šlo o chodby, přístupné z původního radničního sklepa, ale téměř zasypané. Po břiše se dalo proniknout několik metrů k místu, kde bylo možné rozpoznat rozbočení do dvou směrů, dále se už nikomu nechtělo… Čas, který pak následoval, "podzemí" příliš nepřál. Pouze občas bylo slyšet, že někteří odvážlivci se snažili proniknout dále, ale výsledkem byly pouze jenom další dohady a fantazie. Nic konkrétního se neudělalo, stačila jen ta romantika. A tak se pomalu pozapomnělo… Jak to bylo potom …až do července 1990, kdy se i do budovy čp. 1 vrátil čerstvý vzduch demokratického nazírání na svět a život kolem nás. Vrátila jsem se do budovy čp. 1 a po předávacích ceremoniích jsem čekala na moment, kdy se sama půjdu podívat do sklepa. Byla jsem napjatá, zdali se něco nezměnilo. Nezměnilo se vůbec nic, pouze otvor v zazdívce portálu byl o něco větší. V roce 1993 jsme založili Spolek pro ochranu kulturních a historických památek Českobrodska a předmětem našeho zájmu se mimo jiné stalo i českobrodské podzemí. Idealisticky se začalo s vyklizováním podzemních chodeb. Nejdříve s pomocí českobrodských skautů a jiných nadšenců, potom vyklízela firma slovenských Romů, nakonec firma Ukrajinců. Vyčítali nám, že vykořisťujeme děti, vedli jsme "důlní" deník o tom, kdo vkročil do podzemí. Veškerou zodpovědnost na sebe vzal tehdy Ing. Josef Kapička, starosta Sokola. Neměli jsme ani korunu, začínající podnikatelé nám půjčovali ochranné přilby na hlavy, nářadí, kbelíky, kolečka. Vše se nám zase ztrácelo. Byli jsme nazýváni spolkem, co mu "čouhá sláma z bot". Velkou radostí bylo pro nás posvícení roku 1993, poprvé jsme mohli "broďákům" ukázat alespoň, když se hodně sehnuli, něco málo z podzemí. Když jsme šli tehdy po městě, měli jsme radost, že po suchých ulicích chodili lidé se zablácenými botami. Ti byli totiž v podzemí a bylo jich dost. Postupně jsme přesvědčovali zastupitelstvo, dali nám tisíc korun, což stačilo tak na jedno stavební kolečko a tři kbelíky. Průlom nastal po slavnostech v roce 1994 – 560. výročí bitvy o Český Brod v roce 1434 – rozhodnutím městského zastupitelstva byl v podzemí instalován transportér, který za režijní cenu vyrobili příznivci z českobrodské panelárny ve Vrátkově. Přestalo tak ruční vynášení zásypu a vyklizovací práce se značně zrychlily. Vyklízený materiál byl pečlivě prohlížen a každý nalezený střep byl uschován. Někteří členové Spolku se stali Pracovní skupinou Programu regenerace města. Nové zastupitelstvo po roce 1994 schválilo pravidla o přerozdělování financí, získaných prodejem nemovitého majetku města, zavedlo Fond obnovy města, ve kterém bylo pamatováno i na financování obnovy památkových objektů. Tato významná skutečnost umožňovala Pracovní skupině daleko lépe uplatňovat oprávněné požadavky na obnovu historických památek Českého Brodu a město tak mohlo spolufinancovat obnovovací práce, na něž byly získány prostředky i odjinud, např. z prostředků Ministerstva kultury České republiky. Přízeň volených zástupců je věc pomíjivá, poměrně dobré vztahy byly narušeny postojem členů Spolku, kteří se postavili proti vybudování benzinového čerpadla a myčky aut v těsné blízkosti hradeb v ulici Jana Kouly. Práce pokračovaly však dále, vyklizováním zeminy v chodbách jsme postupovali chodbou směrem pod silnici a na konci jsme objevili zazděný vchod do sklepů budovy čp. 12 a další boční chodby, které ústily jednak ve sklepě dalšího domu a jednak se v pravém úhlu vracely směrem ke kostelu sv. Gotharda. To vzbudilo značný zájem a urychlení práce, neboť jsme usoudili, že to může být hledaná cesta pod kostel. Zatím se však tato hypotéza nepotvrdila. Do dalších sklepů jsme již proniknout nemohli, neboť jsou v soukromém vlastnictví. Problémy Koncem roku 1995 jsme
opravovali narušenou klenbu chodeb v místech hranice základů
domu čp. 12 a vedlejšího, která Nastalo opět shánění finančních prostředků a odborníků. Finanční pomoc přišla z Okresního úřadu Kolín z referátu regionálního rozvoje a díky tomu, že jsme právě před několika měsíci získali pro budovu čp. l statut kulturní památky, finanční pomoc přišla i z prostředků Ministerstva kultury ČR. Finančně se podílelo i svým dílem město Český Brod. Shánění peněz předcházelo hledání a výběr firmy, která by okamžitě zajistila zával a provedla opravné práce. Byla vybrána firma Ing. František Drahorád z Kutné Hory, která ihned poslala partu "kutnohorských havířů a záchranářů", kteří zajistili výdřevou bezpečnost narušeného nadloží a podepřeli zbytky klenby. Bezprostředně po tom zahájili rekonstrukční práce po konzultaci s památkářem a statikem na základě zpracovaného projektu obnovy. Určili pracovní postup obnovy zřícené klenby a obnovení bezpečnosti v celém chodbovém systému. Pro názornost uvádíme, že v ohrožených místech bylo nadloží zpevněno speciálními ocelovými profily, železobetonovými výplněmi a podpěrnými sloupy z cihelného zdiva. Byly zesíleny i základy budovy čp. 12, která je od roku 1996 již celá v majetku města a počítá se s jejím zařazením mezi kulturní památky (typický měšťanský dům, navíc s freskovým obrazem sv. Gotharda na průčelí). Pohledová část klenby byla obnovena původními kameny, spáry mezi kameny byly vyčištěny a znovu vyplněny cementovou maltou, která byla pohledově přikryta vrstvičkou malty vápenné (středověké). Tím bylo zabráněno dalšímu vyplavování původní hliněné malty. Práce zdlouhavá a namáhavá.
Stejným způsobem byl upraven původní radniční sklep pod čp. l a nejspodnější sklep pod domem čp. 12, který je z chodbového systému přístupný užším a nižším průchodem. Závěrečné "retuše" interiérů dovršily tuto etapu pronikání do českobrodského podzemí… A jak to bude dále? V roce 1997 v rámci pokračující rekonstrukce čp. l byla obnovena a upravena přístupová část přímo z chodníku z náměstí Arnošta z Pardubic (vedle bývalého Klubu důchodců) a tím byl získán nový vchod do podzemí s příjemnou vstupní místností, kterou lze využít i jako výstavní prostor. Na projektu se dále pracuje. Čeká nás ještě osazení nutných doplňkových prvků – zábradlí, různé mříže, dveře, regenerace pískovcových prvků ap. Chybí nám i přesné zakreslení průběhu odkrytých chodeb do katastrální mapy města. Samostatnou kapitolou bude proniknutí dále do sklepení domu čp. 12 a jeho rekonstrukce. Jak již bylo výše řečeno, majitelem tohoto domu je již město Český Brod a nic (mimo peněz ovšem!) nebrání záchraně této architektonické památky. Tím bychom do určité míry završili obnovu podzemních prostor, o kterých se zatím domníváme, že jsou jakousi vstupní částí do českobrodského podzemí. Pokračování je samozřejmě možné a jak se zdá, "další na řadě" by mohl být dům čp. 56 na Náměstí Arnošta z Pardubic, bývalá Královská hospoda. V tomto objektu jsou podle předběžného průzkumu neméně zajímavé sklepní a podzemní prostory, nepochybně také gotického původu. Situace je podobná té z čp. 1 a z roku 1970 – zasypané chodby, zazděné portály. To vše může zatím probouzet fantazii, která, jistě nám dáte za pravdu, předchází nadšení a to zase předchází reálné práci. Pochopitelně toto vše nestačí a tak souběžně s těmito atributy musí probíhat složitý a zdlouhavý proces – průběžné získávání finančních prostředků. Snad tedy další generace…? A ještě něco – chceme se pokusit o zjištění dalších případných návazností dosud neobjeveného na současný známý stav. Pomocí moderní techniky – georadaru. Vraťme se ale k realitě dneška. Máme nebo zakrátko budeme mít poměrně rozsáhlé a kvalitně renovované podzemní prostory. Přirozeně se nabízí otázka – co s nimi? Nápadů je více – od hospodského sklípku přes vinárnu až k depozitáři muzea. Realizace jakékoliv pohostinské provozovny je v současné době velmi složitá, ne-li nemožná. Odhlédneme-li od značných nákladů, které by si zřízení restaurace nebo vinárny vyžádalo, zbývá ještě překážka téměř nepřekročitelná a tou jsou hygienicko-právní předpisy. Nadějněji se jeví využití
podzemí k instalaci některých historicky cenných exponátů,
kterým nevadí poněkud vlhčí (ne zase tak moc!) prostředí
– například malé lapidárium s plastikami, zachráněnými
kamennými památkami z okolí, instalace části Epilog Na závěr našeho povídání ještě malá poznámka. Nadšení pro odkrývání podzemí je možné pozorovat snad ve všech historických městech, která nějakým způsobem "dala vědět" nám současníkům, že jeho tvář "pokračuje" i pod povrchem. Jmenujme například nejbližší sousedy – město Čáslav, kde pracuje s velkým nadšením historický spolek "Včela", který s podporou města a okresu odkrývá metr za metrem čáslavské podzemí. Stejně tak myslí a pracují v Jihlavě, ve Znojmě, v Přibyslavi i jinde… Pracovní skupina Programu regenerace městské památkové zóny děkuje touto cestou všem zúčastněným za finanční i jinou podporu při obnově historické památky – českobrodského podzemí. Náš dík patří především minulému i současnému městskému zastupitelstvu, minulému i současnému vedení města, referátu regionálního rozvoje Okresního úřadu v Kolíně a v neposlední řadě Ministerstvu kultury ČR. Dále pak všem, kteří se aktivně podíleli na vyklizovacích i jiných pracích, zejména pak firmě Ing. František Drahorád z Kaňku u Kutné Hory. Náš dík patří i všem těm nejmenovaným, kteří vlastní rukou přispěli v počátcích k realizaci nápadu zpřístupnění a průzkumu českobrodského podzemí. Psáno v dubnu roku 1998 Další zajímavosti, doplňky, aktuality - zde
|
||
Pozorný čtenář těchto
řádků a příznivec regionální historie si jistě vzpomene
na některé dřívější články, kterými jsme se snažili v
Českobrodském zpravodaji vzbudit zájem o českobrodské podzemí.
Český Brod je staré historické gotické město a jako takové
má své atributy. Jedním z nich jsou i podzemní prostory,
chcete-li chodby, sklepy. O jejich existenci se povětšině ví
jenom z ústních podání, legend a pověstí. Málokdy najdeme
jejich přesný popis, lokalizaci a už vůbec ne přesné zaměření
a zmapování. Čas narušil tvář podzemí mnohdy natolik, že
fragmenty přístupných prostor nedávají již přesný obraz
jejich rozložení, velikosti a účelnosti. Proč asi naši předkové
vykopali pod zemí, mnohdy nemalé, chodby, místnosti? Lze se právem
domnívat, že je k tomu vedla přirozená snaha zajistit si úkryt
a únikové prostory, cesty, pro případ vážného ohrožení
svojí existence. Historici říkají, že jedna z cest vedla i
do chrámových staveb (kostelů) – středověkem uznávaného
místa azylu (výjimku tvořili snad jedině Husité a Švédové
při svých nájezdech).
Podzemní prostory byly budovány,
stejně jako i dnes, i z daleko prozaičtějších důvodů –
jako obyčejné sklepy. S využitím stejným jak je v naší době
chápeme i my – sklady potravin, výroba a skladování piva, vína,
zemědělských produktů, ovoce.
byla uměle narušena již dříve
(asi koncem 19. stol.), zřejmě při opravě domu čp. 12. Práce
se ujaly brněnské IPS, které klenbu opravily zvenčí z
vyhloubené jámy před čp. 12. Pak nastaly další trampoty,
hned začátkem roku 1996 z neznámých příčin stoupla voda v
levé boční chodbě a zatopila celé podzemí tak, že voda vytékala
téměř až do původního radničního sklepa. Nepřetržitě jsme
odčerpávali vodu. Nakonec nezbylo nic jiného, než celý
prostor drenážovat, drenáže svést do malé skružené studny
a vodu automaticky nepřetržitě odčerpávat. Dlouhotrvající
deště v létě roku 1996 způsobily daleko vážnější
problém. Dešťová voda nahromaděná na staveništi v domě přes
ulici v jakémsi umělém jezírku, vzniklém vyhloubením terénu
za domem a demolicí všech drobných staveb v této části
pozemku, si našla cestu do podzemí, postupně a nenápadně
namočila, rozmočila a posléze vyplavila jílovou maltu mezi klenbovými kameny a tak došlo k prostorovým změnám,
které umožnily svislým tlakům destrukci stropních kleneb, k
vypadnutí klenbových kamenů (klenáků) a následnému
zhroucení části klenby a vyvalení hliněného nadloží.
Najednou bylo ve vyklizených chodbách opět plno. Navíc
nebezpečí dalšího propadu pod frekventovanou silnicí. 
Po skončení záchranných prací
bylo rozhodnuto, že se interiéry chodeb upraví ještě položením
režné cihelné dlažby, která byla ve stanovených vzdálenostech
zpevněna železobetonovými pražci, betonovanými na místě ke
zpevnění klenutí, které má velmi mělké základy na písčitém
podloží. Práce byly dokončeny zbudováním nezbytných schodů
a instalací celkového bezpečnostního elektrického osvětlení,
instalací výkonnějšího čerpadla na odčerpávání vody ze
svodové jímky. 
archeologických
nálezů ap. Podobným způsobem jsou například využity
podzemní prostory na zámku v Poděbradech, odkud přišla
inspirace. Jakýkoliv dobrý nápad nebo námět vítáme.