V  roce 1913 zaznamenaly úřady hned tři žádosti o přidělení kinematografické licence v  Českém Brodě. Jako poslední, 10. 12. 1913, si podává žádost o povolení provozovat kinematografická představení pro město Český Brod českobrodský Sokol. Svou žádost odůvodňuje tím, že vlastní vhodný sál z  hlediska bezpečnosti diváků (čtyři východy) a dle stanov je jednota oprávněna provozovat divadlo a podobné podniky a dále, že "má v  úmyslu zřízením tímto čeliti proti různým kočujícím podnikům, které naprosto po stránce mravní a vzdělávací nevyhovují". Výtěžek z  představení by věnoval na vydržování Jeslí, které provozuje v  prostorách sokolovny. Předešlými žadateli byl hotel U Slunce a jakýsi soukromník, který sliboval výstavbu účelové budovy.

K  vydání licence v  brzké době nedošlo a blízké válečné události přinesly jiné starosti. Sokolovna sloužila v  první světové válce jako lazaret. Až v  roce 1919 se opět rozbíhá jednání o povolení biografu v sokolovně. Žádost z  roku 1913 byla vlivem okolností doplněna dodatkem, v  němž se zdůrazňuje vzdělávací a podpůrný účel provozování biografu. "Prohlašuje tedy podepsaná jednota závazně, že čistého výtěžku biografu, určeného od počátku k  podpoře účelů kulturních, dobročinných a všeobecně prospěšných, jest ochotna přispívati na sociálně podpůrnou péči o válečné invalidy a legionáře i vyšším procentem, než jaké bývá při udělování licence biografické stanoveno. V  Českém Brodě dne 31. prosince 1919". O udělení licence soupeřil totiž českobrodský Sokol s  Družinou válečných invalidů v  Českém Brodě, která nedůvěřovala prohlášení sokolské jednoty ve výše uvedeném dodatku. Rozhodující zřejmě byla již dřívější podpora sokolské jednoty v  této věci ze strany městského úřadu a tak 13. března 1920 Tělocvičná jednota Sokol v  Českém Brodě obdržela "nepřevodné povolení pořádati v  Českém Brodě až do 31. března 1922 pod označením "Bio Sokol" kinematografická představení…" Biograf měl Sokol provozovat pouze ve vlastní režii, veškerý výnos měl být věnován k  podpoře vojínů invalidů zejména legionářů, jejich vdov a sirotků. Další stanovenou podmínkou bylo, že k  obsluze projekčního stroje bude ustanoven válečný invalida, pokud možno legionář, stejně tak další funkce budou obstarávat invalidé-legionáři. Za stanovených přísných bezpečnostních opatření mohlo zhlédnout představení 310 diváků. Kolaudace prostor určených k  provozování biografu v  sokolovně proběhla 12. srpna 1920. Po prohlídce bylo zjištěno, že provozovatel vyhověl všem podmínkám kladeným v  povolení z 31. 3. 1920 a po některých provedených změnách (mj.. rozšíření diváckých míst o 50) může být biograf provozován. První představení se konalo 14. 8. 1920. Bylo však ohroženo. Ještě před začátkem policejní komisař Janoušek, bývalý sokol, veden osobními a ne příliš čestnými pohnutkami, prováděl s  dalšími strážníky důkladnou prohlídku za účelem zjištění závad, ačkoliv dva dny předtím proběhla kolaudace. Žádnou závadu však ke své smůle nenalezl a mohlo se promítat… Kino Sokol bylo zrušeno až v  roce 1949.

Zpracováno dle archivního fondu Tělocvičná jednota Sokol v  Českém Brodě (1869) 1870 – 1952 a časopisu Polabská stráž 1920, č. 31.

Zuzana Miškovská, Státní okresní archiv Kolín