Žádná oslava státního svátku za první republiky se neobešla bez účasti legionářů. Byli snad v  každé československé obci. Požívali tehdy mimořádné úcty, byli považování za spolutvůrce československé republiky, neboť bojovali v 1. světové válce ve znepřátelených armádách proti Rakousku-Uhersku.

První legie začaly vznikat již v  r. 1914 a to v  Rusku, tzv. Družina, a ve Francii při 1. pluku cizinecké legie vznikla česká rota "Nazdar". Na italské frontě bylo možné vytvořit čs. legii až v  r. 1917. Českoslovenští legionáři se vyznamenali především v  bitvě u Zborova 2. července 1917 a na dalších evropských bojištích. Největší počet vojáků zaznamenaly   ruské legie, italských a francouzských legionářů bylo podstatně méně. Podle českobrodského kronikáře bojovalo v  legiích 79 mužů z  Českého Brodu, z  nichž byli tři francouzští legionáři a šest italských, zbylí patřili k  ruským legionářům. Osm legionářů zemřelo nebo padlo v  bojích. poslední legionáři se vrátili do vlasti v  zimě r. 1920. Nedlouho po tom se konal první sjezd všech československých legionářů a bezprostředně po něm se ustavila Jednota československé obce legionářské, která navázala na Svaz československých legionářů, jehož odbočka existovala již v  r. 1920. Úřední dokumenty o jeho existenci v  Českém Brodě se však nedochovaly. První spisy pocházejí až z  r. 1924.

Dne 3. 2. 1924 se konala valná hromada Jednoty Československé obce legionářské v  Českém Brodě. Na programu měla čtení a vyřízení protokolů, zprávy funkcionářů za spr. rok 1923, volby a volné návrhy. Předsedou jednoty byl zvolen Josef Křivánek, ruský legionář, odborný učitel v  Českém Brodě a jednatelem Josef Hladký, ruský legionář, učitel v  Českém Brodě.

Zemská politická správa v  Praze schválila utvoření Místní jednoty čsl. obce legionářské v  Českém Brodě výnosem č. 158 760 29. dubna 1924. Dle stanov měla tato organizace celookresní působnost.

Účel jednoty stanoví článek II stanov: "Účelem Jednoty v  souhlase a na základě stanov ústředí Československé Obce Legionářské v  Praze jest: 1. Přispívat k  zabezpečení a obraně Č. S. R. a k  jejímu vybudování v  duchu národní a demokratické svobody a socialismu podle zásad, vytčených ve washingtonské deklaraci čsl. nezávislosti ze dne 18. října 1918 a v  programovém prohlášení prvního sjezdu všech legionářů v  Praze ve dnech 15. – 18. ledna 1921. 2. Spolupracovat ku splnění těchto úkolů se všemi skupinami, sdruženími a politickými útvary, sledujícími stejný cíl, a usilovat, aby všechny kulturní, politické a sociální boje v  národě vedeny byly především, zbraněmi ducha, bez násilí a lží, o zásady a přesvědčení, se zřetelem k  zájmu národního a státního celku. 3. Hájiti a uplatňovati před úřady a veřejností, zejména vzájemnou pomocí mravní i hmotnou všechny zájmy čsl. legionářů, plynoucí z  přechodného jejich zvláštního postavení." Nadále měla jednota usilovat o zlepšení hospodářského a společenského postavení legionářů, pořádat kulturní a poučné podniky zaměřené k  činností legií za války. prostředky získávala jednota z  příspěvků členů a z  výtěžků pořádaných podniků. Členem jednoty se mohl stát každý legionář podle zákona č. 462/1919Sb. ze dne 24. července 1919.

Každoročně, jak ukládaly stanovy, pořádala jednota valnou hromadu, takže jsme přesně informováni o funkcionářích Jednoty. Členy jednoty byli legionáři z  celého okresu, avšak jejich seznam, ani archiv Jednoty, se nedochoval. Existuje jen seznam českobrodských legionářů z  r. 1924, který obsahuje 94 jmen legionářů a seznam zajatců-legionářů z českobrodského okresu bez označení legie. V  r. 1924 měla jednota 100 členů. V  tomto roce také vyplatila jednota 3 200 Kč na podporách vdovám a sirotkům po padlých a zemřelých legionářích a nezaměstnaným legionářům. V  r. 1927 vznikla Nezávislá jednota čsl. legionářů, odbočka v  Českém Brodě, která měla v  podstatě stejný program s  tou výjimkou, že se soustředila na podporu legionářů působících v  pohraničí. V  roce 10. výročí vzniku republiky se konaly velké oslavy, v  rámci nichž došlo ke slavnostnímu uložení prsti z  bojišť, kde bojovali a umírali českoslovenští legionáři – Doss Alto v  Itálii, Terron a Vouziers ve Francii, do pomníku Prokopa Velikého, kam již v  předchozím roce starosta města Fr. Macháček vložil prsť ze zborovského bojiště. Na počest bitvy u Zborova byla pojmenována ulice ke Kounicům "Zborovská třída". Další památka na českobrodské legionáře je pamětní deska na rodném domě francouzského legionáře, člena roty "Nazdar", Bedřich Nezavdala, který padl v  bitvě u Amiensu 24. 4. 1918. (  Jungmannova ulice čp. 270) K  posílení a udržování legionářské tradice se v  březnu r. 1938 ustavilo Sdružení legionářského dorostu, odbočka v  Českém Brodě, které však již nemohlo svou činnost rozvinout naplno. V  důsledku nových politických poměrů, kdy musely být odstraňovány všechny upomínky na československou republiku, byla jednota v  srpnu r. 1939 likvidována, její majetek byl zabaven kolínským gestapem a uložen na městském úřadě v  Českém Brodě. Legionáři byli pokud možno propouštěni ze státních služeb, kam byli za republiky přednostně přijímáni, zejména do řad četnictva, mnoho jich bylo mezi cestáři. Za druhé světové války se legionáři zapojili do protifašistického odboje. Mnoho z  nich bylo během války zajato a umučeno v  koncentračních táborech. Mezi prvními byl zatčen ital. legionář Karel Kudrnáč a notář JUDr. J. Syřiště, přední činitelé legionářských organizací v  Českém Brodě. první zemřel v  koncentračním táboře v  Oranienburgu, druhý se sice vrátil, ale na následky věznění zemřel v  r. 1944. Další byli zatčeni v  r. 1940 Karel Boháček, francouzský legionář, který též zemřel v  koncentračním táboře v  r. 1944 a v  r. 1942 byl zastřelen v Pardubicích dr. Emil Říha, ruský legionář. Z  koncentračního tábora se vrátil ruský legionář Rudolf Lehovec, který stál u obnovené Jednoty v  Českém Brodě 25. 5. 1945. V  r. 1947 si rozšířila název na Československá legionářská obec, místní jednota majora Františka Záruby v  Českém Brodě. S  příchodem nového společenského zřízení se staly připomínky legionářské minulosti opět nevhodnými. Nově vznikl Svaz bojovníků za svobodu, ovšem s  jiným ideovým nábojem, který kladl důraz především na protifašistický odboj, zejména komunistický.

Státní okresní archiv Kolín připravuje v  letošním roce (r. 2000) soupis československých legionářů pocházejících z  okresu a působících v  okrese Kolín a s  díky přivítá na své adrese jakékoliv informace vztahující se k  tomuto tématu. (Státní okresní archiv Kolín, Zahradní 278, 280 00 Kolín IV)

Použité prameny SokA Kolín:
Archiv města Českého Brodu, Kronika 1914 – 1928, 1929 – 1938, 1939 – 1948
Okresní úřad Český Brod 1923 – 1939, sign. 18/2B/30, 58, 244
Okresní úřad Český Brod 1939 – 1947, sign. 18/2B/96, 101,114
ONV Český Brod 1948, sign. IV/2/26
ONV Český Brod 1945 – 1960, sign. 601