Marie Kundrumová

Dne 24. ledna 2006 zemřela ve věku 94 let paní Marie Kundrumová, známá občanka Českého Brodu.

Narodila se 1. ledna 1912 v  Moravské Ostravě, kde také chodila do obecné školy. Ještě v  dětství se rodiče přestěhovali do Poříčan. Již od útlého mládí si Marie oblíbila hudbu a zpěv, což se ji později stalo životním posláním. Díky starší sestře Antonii studovala v  letech 1932-6 na pražské konzervatoři hru na klavír varhany. Tento krok byl pro ni rozhodující pro další její zaměření a hudební růst. Od svých 17 let vypomáhala v  kostele při hře na varhany. V  letech 1937-40 se stala učitelkou hudby na Hospodyňské škole v  Českém Brodě, kde působila rovněž jako učitelka náboženství. Později učila náboženství i na místních obecných školách a gymnáziu, kde vyučovala také hudební výchovu. Od roku 1957 se zabývala hudební výchovou i na místní Osvětové besedě. Po řadu let učila hudbě i v  Kouřimi v  rámci Základní umělecké školy Františka Kmocha v  Kolíně. Po zřízení Lidové školy umění v  Českém Brodě v  roce 1968 učila hudbu i zde. Za zmínku stojí i její činnost jako vedoucí pěveckého sboru Ozvěna. Tento soubor pracoval pod hlavičkou Slavoje Český Brod. V  roce 1957 ji pražská konzistoř ustanovila ředitelkou kůru a varhanicí ve farním chrámu sv. Gotharda, kde pracovala plných 45let až do roku 2002. V  tomto roce vzhledem k  pokročilému věku a zdravotním problémům ukončila na vlastní přání aktivní činnost. Vedle své varhanické činnosti vedla řadu let smíšený chrámový sbor, založený ze zpěváků a hudebníků. Sbor vystupoval v  kostele při bohoslužbách a církevních svátcích. Marie Kumdrumová byla členkou Slavoje Český Brod, Československé strany lidové (1969) a Svazu invalidů (1962). Zúčastňovala se všech kulturních a společenských akcí i v  pokročilém věku. V  klidu, pohodě a zájmu veškerého dění dožila se požehnaného věku 94 let v  rodině svého syna Pavla, kde měla veškerou oporu a péči. Hezký vztah měla i s  rodinou druhého syna Karla. Mezi spoluobčany a v  kolektivu byla vždy velmi oblíbená pro svoji milou a veselou povahu. Vychovala a předala své znalosti i schopnosti k  hudbě mnoha lidem. Patřila neodmyslitelně k  těm občanům města, kteří byli řadu let veřejně činní a prospěšní pro společnost. Právem jí proto patří naše poděkování a tichá vzpomínka.

Ing. Ladislav Bilík za přispění p. Pavla Kundruma a Martina Knoblocha

foto