Městské kulturní a informační centrum sídlí ve staré gotické budově čp. 1 – původní nejdůležitější středověké budově – radnici, kterou město vystavělo už před r. 1402 na dnešním Náměstí Arnošta z Pardubic. Na radnici, kterou v té době nemělo žádné jiné české nebo moravské poddanské město, zasedal nejvyšší orgán městské samosprávy, dvanáctičlenná městská rada. V jejím čele stál původně první purkmistr, později primas nebo primátor. Symbolem tohoto úřadu bylo gotické stříbrné pečetidlo pocházející asi z r. 1437, které se dochovalo dodnes. Z úřední činnosti městské rady vznikaly nejen pergamenové a papírové listiny a listy, ale také nejrůznější druhy městských knih. Z nich nejstarší a nejvzácnější je pamětní kniha, tzv. Liber memorialis, judicialis et civilis od r. 1420, do níž zapsal městský notář Jan i zprávu o bitvě u Lipan v r. 1434. V r. 1547 město přestavělo gotickou radnici v renesančním slohu. Z jejího sklepení vedou staré podzemní chodby pod náměstí. Po velkém požáru města v r. 1739 byla radnice během let 1741–1743 barokně přestavěna. Od r. 1800 byla v části radniční budovy lékárna „U jitřenky“, kterou před r. 1837 lékárník Josef Lang přestěhoval do domu čp. 55. Při reorganizaci státního soudnictví v r. 1849 předalo město radnici okresnímu soudu, jenž zahájil svoji činnost v r. 1850. V r. 1868 se stala budova i sídlem okresního hejtmanství. Od r. 1960 slouží kulturním a osvětovým účelům. V objektu staré radnice dnes sídlí Městské kulturní a informační centrum a také Městská knihovna, která má ve městě velmi dlouhou tradici. Český Brod měl městskou knihovnu už před r. 1458. Novodobou městskou knihovnu zřídilo obecní zastupitelstvo z podnětu redaktora Jozefa Miškovského v r. 1888.

V roce 1996 byla budova čp.1 zařazena do seznamu kulturních památek ČR a bylo započato s její rekonstrukcí. Rozhodnutím městských orgánů byla tato budova předurčena jako středisko kulturně informačních služeb města. Svým zařazením mezi evidované kulturní památky požívá stavba jistého statutu státní ochrany, což je na jedné straně výhodné, neboť je trvale uchráněna od překotné komercializace a nevhodného využívání s neregulovanými úpravami, ale na druhé straně znamená určitá omezení pro vlastníka, což je město, ale i uživatele nebo správce. Jde především o stavební zásahy v interiéru nebo exteriéru, které podléhají zvláštním ustanovením zákona o památkové péči.

Rekonstrukce v první fázi znamenala obnovu střešní konstrukce a krytiny. Po statickém zajištění budovy následovala rekonstrukce interiérů vstupního prostoru, chodeb a schodiště. Současně byl vybudován samostatný vchod do podzemí. V roce 1998 byla první fáze rekonstrukce zakončena obnovou fasádního pláště, klempířských prvků a kamenných prvků fasády a interierů.

_{Část schodiště v MKIC po rekonstrukci}