Jak je tomu dnes? Základní zásady pro udělování titulu Čestné občanství města, platné v malých obměnách pro každé naše město, nám říkají, že titul může být udělen občanovi, který se výjimečným způsobem podílí nebo podílel na rozvoji či propagaci města, ale i České (Československé) republiky jako jsou například významní rodáci, sportovci, literární či výtvarní umělci, politici atd. Čestné občanství lze udělit i cizím státním příslušníkům, např. při ocenění rozvoje partnerských vztahů, za podíl na propagaci města, ap.

Prakticky pak Čestné občanství uděluje a odnímá obec rozhodnutím Zastupitelstva města. Čestné občanství není vázáno na státní občanství České republiky. Zákon neupravuje blíže podmínky čestného občanství. Občan se může vzdát čestného občanství jednostranným projevem vůle.

Jak tomu bylo dříve? Návrh na udělení čestného měšťanství (občanství) podával zpravidla některý z členů zastupitelského sboru obce nebo obecní (městská) rada. Po zdůvodnění návrhu, který mohl vycházet i z řad občanů, proběhlo hlasování. Byl-li návrh většinou hlasů zastupitelů přijat, stalo se udělení čestného titulu právoplatným. Do roku 1918 také nebylo spojeno s jinak obvyklým poplatkem za udělení měšťanství, což bylo vždy v usnesení zastupitelstva a na příslušném diplomu zdůrazněno (taxfrei verliehen). Titul mohl a i dnes může být následně odňat nebo obnoven, avšak opět pouze usnesením zastupitelstva.

Zvláštností čestného občanství je skutečnost, že nebylo a nebývá nutně vázáno na úředně evidovanou příslušnost k obci, avšak vždy vyjadřuje určitý - domnělý či skutečný - kladný vztah poctěného k životu a společenskému či politickému dění této obce (města) nebo, v případě rodáka, je výrazem ocenění zásluh, jež překročily úzce lokální význam (v posledních letech bývá čestné občanství udělováno také in memoriam). Lze pozorovat na příkladech z dávnější i nedávné minulosti našeho i jiných měst, že v určitých dobách se do návrhů, schvalování, udělování a odnímání čestných občanství promítaly události vně obce, spojené s širšími politickými a ideologickými charismaty a s kulty jednotlivců. Jako příklad můžeme uvést udělení statutu čestného občana bývalému prezidentovi Klementu Gottwaldovi 21. prosince 1948 a jeho odnětí 9. prosince 1991.

Udělení čestného občanství se obvykle provádí slavnostním způsobem starostou města a předáním pamětního listu s podpisem starosty a zápisem do Pamětní knihy královského města Českého Brodu vedené na matrice městského úřadu.

Zákon o obcích (obecní zřízení) č. 128/2000 Sb. z 12. listopadu 2000 dle výše citovaných paragrafů umožňuje v rámci samostatné působnosti obce udělovat fyzickým osobám, které se významnou měrou zasloužily zejména o rozvoj obce, čestné občanství obce. Čestný občan obce má pak právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce svá stanoviska v souladu s jednacím řádem zastupitelstva.

Historie udělování čestného občanství města Český Brod v 19. a 20. stol. není rozsáhlá, soudě podle dochovaných zápisů v Pamětní knize královského města Český Brod. Tato kniha je vedena od 8. října 1909 a v období první republiky před druhou světovou válkou bylo čestné občanství uděleno pouze panu Jozefu Miškovskému, čestnému předsedovi Jednoty československých novinářů v Praze, spisovateli a redaktorovi.

Zalistujeme-li dále ve výše uvedené pamětní knize, jejíž první zápis je datován 8. 10. 1909, najdeme zápisy o udělení titulu Čestný občan města Českého Brodu až po ukončení 2. světové války. První republika byla jaksi "skoupá" k tomuto institutu. Poprvé byl čestný titul udělen p. prezidentu Dr. Eduardu Benešovi, podruhé Univ. prof. Dr. Emilu Svobodovi, řádnému členu České akademie věd a umění a řádnému členu Slovanského ústavu. Důvody udělené této pocty zápis neuvádí. Stalo se tak na slavnostním dvojím zasedání pléna Místního národního výboru 3. dubna 1946. Předsedou výboru byl tehdy Jaromír Klenka. Prof. Svoboda se aktu zúčastnil osobně, jak dosvědčuje jeho vlastní zápis do pamětní knihy, který je vlastně malou básnickou oslavou podlipanského kraje. Zasedání se konalo v sokolovně za značné účastí lidí, soudě tak podle množství podpisů v pamětní knize. Dalším čestným občanem města Český Brod se stal v prosinci roku 1948 tehdejší prezident republiky Klement Gottwald. Stalo se tak opět na slavnostním zasedání pléna Místního národního výboru 21. prosince 1948 v sokolovně. Klement Gottwald o tuto svoji poctu přišel 21. listopadu 1991, kdy mu byl čestný titul rozhodnutím městského zastupitelstva odebrán a toto rozhodnutí bylo v pamětní knize zaznamenáno 9. prosince téhož roku za starostování RNDr. Jana Kunčara. Éra komunismu přinesla městu dalšího čestného občana, vlastně občanku. Tou se stala na plenárním zasedání Městského národního výboru 24. dubna 1986 s. Dr. Marie Patejdlová, poslankyně České národní rady a to za "účinnou pomoc při zajišťování rozhodujících úkolů města a tak se významně podílela na úspěšném splnění volebního programu". A to po dvě funkční období. Pak následuje, už po roce 1989, další udělení a to panu Johnu Neville Marshallovi z partnerského města Southwell ve Spojeném království jako uznání osobních zásluh o přátelství mezi Českým Brodem a Southwellem usnesením Městské zastupitelstva z 27. dubna 1993. Stalo se tak za starostování RNDr. Jana Kunčara. ZČestným občanem města se stal 4. února 2002 pan MUDr. Miloš Šálek a to za osobní zásluhy o rozvoj českobrodského zdravotnictví. Rozhodlo tak Zastupitelstvo města, kdy starostou byl pan Jaromír Fischer.

V roce 2003 bylo uděleno čestné občanství MUDr. Jiřímu Ledečovi a MUDr. Františku Štěpánkovi opět jako uznání za osobní zásluhy o rozvoj českobrodského zdravotnictví.

Nebyl by náš výčet úplný, kdybychom se krátce nezmínili o některých dalších pokusech o udělení čestného občanství. Traduje se, že čestným občanem města je i bývalý kapitán Rudé armády Pavlovský, velitel posádky Rudé armády v našem městě v roce 1945. Tento důstojník byl občanským povoláním ředitel gymnázia v Leningradě a v našem městě pobyl do 23. června 1945. Svým chováním i přístupem si prý získal značnou oblibu u obyvatel. V pozdější době i několikrát naše město navštívil. Na rozloučenou s ním v červnu roku 1945 obdržel od Místního národního výboru obraz města od českobrodského malíře Otakara Moravce praví se v pamětní knize.

V roce 1996 byl z iniciativy tehdejšího tajemníka Pavla Pobřísla podán návrh na udělení čestného občanství bratrům Josefu a Cyrilovi Mašínovým za neohrožený postoj v odporu proti komunistické diktatuře a dále pak některým dalším občanům Českobrodska za aktivní odpor proti komunistům a dlouhodobé věznění. Jeho návrh vzbudil silnou nevoli u občanů a tak se nesetkal s očekávaným ohlasem většiny zastupitelů a byl posléze z programu stažen. Písemné materiály o tomto návrhu se nepodařilo najít.

To je asi ve stručnosti historie a přítomnost udělování titulu Čestný občan města Českého Brodu. Současné vedení města se domnívá, že je i nadále nutné a potřebné tento institut zachovat a připravuje několik dalších návrhů jak pro již nežijící občany, tak i pro současníky.

Karel Boček

aktualizováno v říjnu 2005