Akademik Jan Bedrna se narodil 16.9.1897 v Českém Brodě, kde jeho otec působil jako odborný učitel. Dětství a mládí prožíval v rodném městě. Středoškolské vzdělání získal na reálném gymnáziu v Kolíně, kde v r. 1916 maturoval. Poté musel narukovat do rakousko-uherské armády, na italskou frontu, odkud byl po onemocnění v r. 1918 z armády propuštěn. Lékařskou fakultu KU v Praze studoval po osvobození a promoval v r. 1923. Krátce pracoval jako sekundář v českobrodské nemocnici u prim. Otto Poláka. Pro chirurgii se rozhodl po stážích v Praze u prof. Kukly. Od září 1923 pracoval v Brně pod profesorem Petřivalským, který Bedrnu chirurgicky všestranně vychoval. V r. 1931 Bedrna habilitoval, od r. 1933 krátce působil jako primář v Moravské Ostravě, po vyhraném konkursu se stal v r. 1934 přednostou chirurgického odd. okresní nemocnice v Hradci Králové, nově vybudované v r. 1928, jedné z nejmodernějších v té době. Zde působil až do své smrti v r. 1956. Byl průkopníkem nových metod v chirurgii, jako prvý provedl tzv. bederní sympatektomii v r. 1935, v r. 1937 operoval výhřez meziobratlové ploténky, zabýval se operativní léčbou hypertenze atd... Byl průkopníkem chirurgické léčby plicní tuberkulózy a založil pneumochirurgické centrum kliniky. Byl jedním ze zakladatelů lékařské fakulty KU v Hradci Králové v r. 1947, kdy byl jmenován univerzitním profesorem. Akademik Jan Bedrna byl zakladatelem československé kardiochirurgie, když v r. 1947 jako prvý operoval tepennou dučej, zúženou tepnu plicní a v r. 1951 na zavřeném srdci zúženou dvojcípou chlopeň přístupem přes srdeční ouško. Bedrnovy operace podnítily zájem o kardiochirurgii v Brně, v Praze, Olomouci, ale také v Bratislavě, kde Bedrna na pozvání prof. Šišky a Čárského odoperoval prvých 5 pacientů pro mitrální stenózu. Jan Bedrna se zasloužil i o dětskou urologii, traumatologii, hrudní chirurgii a neurologii tím, že nezištně podporoval růst svých žáků v těchto oborech (ak. Petr, prof. Procházka, Šváb, Stefan a další). Dnes již není o něm známo, že byl i vynikajícím klavíristou, měl nesporné malířské vlohy, ale zvítězil u něho zájem o medicínu. Rád se vzpomínkami vracel do svého rodného města a na prožité dětství. Prof. Bedrna věděl, že pocházím ze Štolmíře a tak mě jako mladému asistentovi anatomie jednou vypravoval v Klicperově divadle na tehdy povinné akademii ale nezáživném představení celou dobu o tom, jak "Ancikrist" Ing. Kašpar letěl poprvé letadlem z Pardubic do Prahy přes Brod v r. 1911. Bohužel, nedožil rozkvětu hradecké chirurgické kliniky a zemřel v 59 letech – 25.9.1956 – na následky těžké srdeční choroby získané v dětství. Sám se nešetřil, ale až do své smrti se držel zásady, že je nejlépe zemřít ve stoje, než vleže na nemocničním lůžku. Je pochován na českobrodském hřbitově.