Za panem Miroslavem Brtkem


Počátkem dubna roku 1999 nás všechny zaskočila nečekaná zpráva, že zemřel dlouholetý předseda Městského národního výboru v Českém Brodě pan Miroslav Brtek.

Díky hektické době přelomu roku 1989 až po listopadové komunální volby roku 1990 byl mým nejvyšším nadřízeným. Ale i ten krátký čas spolupráce, kdy jsem měla možnost zblízka sledovat jeho způsob vedení věcí veřejných, jeho komunikaci s podniky, organizacemi, okresem a v neposlední řadě s občany našeho města mne natolik obohatil, že z těchto nabytých zkušeností čerpám doposud. A byl to také on, který mi pomohl překonat první nelehké kroky na českobrodské radnici.

Pan Miroslav Brtek byl člověk práce – s přirozenou autoritou i osobitým humorem. O svém osobním životě hovořil velice zřídka, bylo pro něho přímo charakteristické i to, že nám spolupracovníkům, o sobě vyprávěl až v době, kdy se s námi i radnicí loučil.

Narodil se na francouzské riviéře, v přímořském městě Nice, kde také navštěvoval základní školu. Když se rodiče rozhodli k návratu do Čech, nedalekého Hradešína, musel se nejprve poprat s češtinou a dohnat látku několika tříd. Po dokončení školy nastoupil do zaměstnání v nedaleké cihelně a cihelny jej vlastně provázely po celý život. Díky své obrovské houževnatosti, píli a studiu při zaměstnání, se z obyčejného cihlářského dělníka vypracoval až na post ředitele Pražských cihelen. V té době se také, spolu s celou rodinou přestěhoval do českobrodských Zahrad. A to, že byl za nějaký čas volbou vynesen do čela města nedalo na sebe dlouho čekat.

Jeho velikou vášní bylo stavebnictví jako takové. Za jeho působení vyrostly v našem městě například: nový pavilon I. ZŠ, budova školní jídelny I. ZŠ, mateřská škola v Sokolské ulici, dětské a zubní oddělení českobrodské polikliniky, započato bylo s komunikačním obchvatem města, došlo i k rozsáhlé bytové výstavbě, opravám obecního majetku – opláštění budov II. ZŠ, městského úřadu, bývalého kláštera, Kouřimské brány a dalších. Ale dovedl se postarat třeba i o rekonstrukce kapliček při vjezdu do města.

Po odchodu z radnice se opět vrátil k "cihlářům" . Ale i zde nadále pomáhal našemu městu, třeba jen tím, že nechal v molitorovské cihelně postavit pásový dopravník "na míru" pro sklep v čp. 1 (MKIC) a pomohl tak obrovskou měrou při vyklizovacích pracích spojených s odkrýváním českobrodských podzemních chodeb…

Odešel dobrý, činorodý člověk, člověk který dovedl naplno žít a v jehož stínu bylo radost pracovat. Čest jeho památce!

Vlasta Václavková

Hlavní strana MKIC